Nastavení virtuálního počítače

Po dokončení průvodce tvorbou nového virtuálního počítače tlačítkem Finish, budete vyzváni k úpravě dalších nastavení virtuálního počítače. Záznam o novém virtuálním počítači by se vám měl objevit v ovládací konzole Virtual PC. Označte jej a klepněte na tlačítko Settings. Zobrazí se vám dialog, ve kterém můžete měnit původně nastavenou velikost operační paměti virtuálního počítače, připojovat další pevné disky, nastavovat síť a upravovat celou řadu dalších vlastností.

V tomto nastavení najdete mimo jiné užitečný nástroj pro editaci virtuálních disků. S jeho pomocí je možné ořezávat přebytečné volné místo a disk tak vlastně komprimovat. Pokud do něj nárazově nakopírujete velké množství dat a následně je odstraníte, pak je potřeba ruční zásah, aby se velikost souboru s virtuálním pevným diskem opět zmenšila.

V nastavení virtuálního počítače tedy klepněte na pevný disk a poté klepněte na tlačítko Virtual Disk Wizard. V průvodci pak zvolte funkci Edit an existing virtual disk. Tlačítkem Browse vyberte soubor s virtuálním pevným diskem.

Průvodce vám poté zobrazí informace o zvoleném virtuálním pevném disku a nabídne jeho zmenšení (volba Compact) nebo převedení na disk o pevné velikosti - tím byste ale ztratili jeho univerzálnost. Po provedení funkce Compact se disk zmenší na minimální možnou velikost. Počítejte s tím, že tento proces bude chvíli trvat. V průvodci použijte nahrazení původního souboru upraveným - Replace the original file.

Připojování ISO souborů

Virtual PC umožňuje připojení CD/DVD vložených do skutečné mechaniky. Během startu nebo kdykoli během provozu virtuálního počítače je možné připojit místo obsahu skutečného CD/DVD také ISO soubor s obrazem cédéčka nebo DVD. Spusťte virtuální počítač, klepněte do nabídky CD a vyberte funkci Capture ISO Image. V souborovém dialogu poté vyberte soubor s ISO obrazem CD/DVD a potvrďte. Mechanika virtuálního počítače nyní bude mít přístup k datům v připojeném ISO obrazu a další postup práce s nimi již bude záležet na hostovaném operačním systému a vašich požadavcích.

ISO soubory se snažte využívat kdykoli, máte-li možnost, a dávejte jim přednost před použitím skutečného CD/DVD připojovaného do virtuálního počítače. Virtuální stroj totiž není při práci se skutečným DVD moc rychlý. Při použití ISO souboru načítaného z pevného disku počítače však výkon virtuálního stroje maximálně urychlíte.

ISO soubory jsou téměř nezbytné při instalacích operačních systémů do virtuálních počítačů. Například tříhodinovou instalaci moderní linuxové distribuce z vypálených DVD zkrátíte na pouhou půlhodinu při použití ISO souboru načítaného z pevného disku hostitelského počítače. Problém může být u operačních systémů Windows, kdy zpravidla máte pouze originální instalační médium (s výjimkou MSDN předplatného nebo pirátských kopií stažených z internetu).

Síť a internet

V nastavení virtuálního počítače si můžete všimnout několika možností pro úpravu virtuálních síťových adaptérů. Virtual PC vám pro každý virtuální počítač nabízí až čtyři pomyslné síťové karty. Nastavit je můžete po klepnutí na položku Networking. U každého z virtuálních síťových adaptérů pak vybíráte, jakým způsobem umožní virtuálnímu počítači komunikovat v síti. V nabídce najdete propojení na skutečné síťové nebo WiFi karty v počítači a dále položky Not connected (nepřipojeno), Local only a Shared networking (NAT).

Not connected volte v případě, že nechcete, aby virtuální počítač jakýmkoli způsobem komunikoval s místní sítí nebo internetem. Naopak skutečný síťový adaptér vyvolte, když chcete umožnit plnohodnotnou síťovou komunikaci virtuálnímu počítači. V případě, že používáte WiFi zároveň s běžným síťovým adaptérem, dejte pozor na to, abyste virtuálnímu počítači přiřadili ten síťový hardware, který bude v době spuštění virtuálního počítače v provozu.

Často se stává, že uživatelé nechápavě kroutí hlavou, proč jim nefunguje síť ve virtuálním počítači, když ji přece nastavili správně. Na vině přitom může být právě vypnuté připojení k WiFi a použití standardního síťového adaptéru, nebo obráceně.

Při volbě skutečného síťového adaptéru bude mít virtuální počítač samostatnou IP adresu dostupnou odkudkoli z místní sítě a samozřejmě bude moci komunikovat s internetem. Chcete-li virtuálnímu počítači umožnit pouze komunikaci v rámci místní sítě (a nikoli s internetem), pak použijte volbu Local only.

Sdílení složek

Pokud do virtuálního počítače nainstalujete operační systém Windows, budete moci kromě běžné komunikace po síti používat i zjednodušené sdílení dat se skutečným počítačem pomocí sdílených složek. Pokud je již virtuální počítač s Windows spuštěn, klepněte pravým tlačítkem myši na symbol žluté složky ve stavovém řádku virtuálního počítače a zvolte funkci Shared Folder Settings. V případě vypnutého virtuálního počítače použijte konzolu, označte počítač, klepněte na tlačítko Settings a vyberte položku Shared Folder.

Klepněte na tlačítko Share Folder a v dialogu vyberte složku, jejíž obsah chcete sdílet s virtuálním počítačem. Nezapomeňte zvolit písmeno diskové jednotky, pod kterou bude obsah složky v hostovaném počítači dostupný. Zatržením volby Share every time zajistíte, že složka bude sdílena kdykoli bude virtuální počítač spuštěn. V opačném případě bude sdílena jen do nejbližšího restartu virtuálního počítače.

Zvuk a displej

Virtuální počítač samozřejmě nabízí také zvukovou kartu, takže v případě potřeby můžete spouštět aplikace se zvukovým výstupem v hostovaném operačním systému. Windows virtuální zvukovou kartu rozeznají bez problémů, moderní linuxové distribuce si s ní také poradí. Jedinou podmínkou je, abyste v nastavení virtuálního počítače nechali podporu zvukové karty aktivní.

Rozlišení obrazovky virtuálního počítače je závislé jednak na jeho výchozím nastavení a jednak na tom, jaký operační systém na hostovaném počítači běží. V nastavení virtuálního počítače si zobrazte položku Display a z rozbalovací nabídky si zvolte Allow any green resolution. To vám umožní si velikost obrazovky virtuálního počítače libovolně přizpůsobovat tak, že jednoduše myší natáhnete okno virtuálního počítače na požadovanou velikost. Dále zde můžete vypnout zobrazování některých ovládacích prvků okna virtuálního počítače.

Nezapínejte výchozí spouštění hostovaného operačního systému v celoobrazovkovém režimu. Praktičtější bude, když se do celoobrazovkového režimu přepněte ručně vždy, když to budete potřebovat. Stačí k tomu ve spuštěném virtuálním počítači použít funkci Action | Full screen mode. Zpět do normálního režimu zobrazení se dostanete stiskem přepínací klávesy (viz její nastavení na začátku) za současného stisku klávesy Enter.

Nepočítejte však se spouštěním náročných multimediálních aplikací nebo snad dokonce her ve virtuálním počítači. Jednak nepodporuje 3D režim s hardwarovou akcelerací, jednak jeho výkon prostě není dostatečný k tomu, aby byl obraz plynulý a zvuk bez nejmenšího zadrhnutí, jak jste zvyklí na skutečném počítači.

Komentáře