Reklama

Téma: od zrodu prostého textového chatování po FullHD video (1. díl)

Pojďme si společně připomenout bohatou historii instant messagingu (IM) alias nejrůznějších „kecálků“, kteří bez nadsázky změnili svět internetové komunikace. Jak začala největší komunikační revoluce od vzniku e-mailu a kam se během let posunula?

Instant messaging, tedy přímá textová komunikace mezi dvěma či více uživateli internetu v reálném čase, je bezpochyby největším posunem v online komunikaci od masivního rozšíření e-mailových služeb. Revoluce v internetové komunikaci přišla v roce 1996, kdy malá izraelská firma Mirabilis uvedla na trh komunikační program ICQ a stejnojmennou službu. Oproti dnešní podobě ICQ šlo o velmi primitivní záležitost umožňující výhradně textovou komunikaci bez jakýchkoliv funkcí přidané hodnoty.

Rychlá komunikace v reálném čase, byť čistě za pomoci textu, byla ovšem ve své době zlomovou službou a brzy se začaly objevovat klony ICQ. Začalo se dokonce hovořit o tom, že instant messaging nahradí e-mail. K tomu sice nikdy nedošlo, ale vysokou důležitost role instant messagingu na konci dvacátého století a zejména na začátku jednadvacátého století nelze zpochybňovat.

Velmi úspěšné a opěvované ICQ se dva roky od svého vzniku stalo akviziční kořistí AOL, ve své době velké ryby na americkém internetu. V roce 1998 se na trhu objevila komunikační služba od tradičního amerického portálu Yahoo. Původně nesla název Yahoo Pager, dnes ji známe pod jménem Yahoo Messenger. O rok později Microsoft uvolnil svůj MSN Messenger, který v roce 2005 přejmenoval na Windows Live Messenger.

Globální lídr neexistuje, trh je fragmentován

Programy Yahoo Messenger a Windows Live Messenger slavily a slaví úspěch především na severoamerickém trhu. Doplňuje je tam ještě AIM dlouho provozované AOL zároveň vedle od Izraelců koupeného ICQ. Američané preferují právě AIM. ICQ je populární doma v Izraeli a pak v Evropě, zejména v Rusku, České republice a v Německu.

Popularita různých komunikačních služeb se zjevně v jednotlivých světových regionech dosti liší. Jak již bylo řečeno, v našich končinách hraje prim ICQ. Windows Live Messenger je zde jen okrajovou službou a Yahoo Messenger používají maximálně uživatelé, kteří potřebují být v kontaktu s lidmi ze zámoří. V Polsku je zase populární místní služba Gadu Gadu založená v roce 2000 a takto bychom mohli pokračovat.

Historická role alternativních klientů

Všechny zmíněné služby nabízejí kromě vlastního komunikačního protokolu, na jehož bázi je služba realizována, také oficiálního klienta. Tedy obslužný program, přes který spolu mohou uživatelé komunikovat. Protokoly jsou obvykle uzavřené, aby je nemohly využívat jiné programy. Proto také zpočátku byly a dodnes ve velké míře jsou jednotlivé komunikační sítě nekompatibilní.

Reklama

 

V dávnějších dobách výjimku tvořily jen programy Windows Live Messenger a Yahoo Messenger, jejichž tvůrci se rozhodli pro spolupráci alespoň v oblasti přenosu textových zpráv. Vzájemnou kompatibilitou se též mohly pochlubit služby AIM a ICQ, obě dlouhá léta skrývaná pod křídly AOL. Jinak ale mezi poskytovateli komunikačních služeb vládna značná řevnivost.

Z toho začali těžit tzv. alternativní klienti. Jedná se o programy, jejichž elementární výhodou je souběžná podpora více navzájem si konkurujících služeb. Uživatelé se jejich prostřednictvím mohou z jednoho programu pod více uživatelskými jmény nebo čísly přihlásit k vícero službám, aniž by museli mít spuštěno hned několik nesourodých programů pro jednotlivé komunikační služby.

Popularita alternativních klientů měla a má ještě jeden důvod a tím je absence reklamy. Tedy v některých z nich jako je třeba extrémně populární Miranda IM nebo QIP Infinium. Existují ale desítky dalších více či méně kvalitních alternativ. Komunikační služby jsou obvykle poskytovány zcela zdarma, jejich provoz je financován z pronájmu reklamního prostoru v uživatelském rozhraní oficiálního klientského programu.

Reklama není jen rušivá, ale občas i problémová. Například realizace reklamních animací na starších počítačích nebo méně výkonných strojích typu netbooků vede k občasnému zamrzávání programu a nemálo zatěžuje procesor. Bohužel napříč trhem mainstreamových komunikačních služeb neexistuje možnost zaplatit si předplatné a reklamy se zbavit. Uživatelé proto utíkají k alternativám, kde právě jedním z benefitů je absence reklamy.

Proto jsou samozřejmě alternativní komunikační programy pro provozovatele většiny komunikačních služeb trnem v oku. A to hned ze dvou důvodů. Za prvé snižují počet uživatelů shlížejících reklamu, čímž negativně ovlivňují její cenu. Druhým důvodem je fakt, že komunikační protokoly jsou z většiny uzavřené, takže tvůrci alternativních klientů se do nich musí vlámat, čímž pochopitelně zasahují do duševního vlastnictví jejich tvůrců a provozovatelů.

Použití alternativního komunikačního klienta je obvykle zapovězeno licencí k danému komunikačnímu protokolu, kterou by měl uživatel respektovat. Příležitostně pak létají klacky pod nohy uživatelů alternativ v podobě změny komunikačního protokolu. Oficiální klient se s ní vypořádá, ale alternativní programy jsou nefunkční, dokud nevyjde aktualizace. To naštěstí trvá maximálně několik hodin.

K nějakým monstrózním soudním sporům mezi provozovateli komunikačních služeb a uzavřených protokolů s tvůrci alternativních klientů však dosud nedošlo. Důvod je prostý. I když se to nezdá, popularita alternativ není v globálním měřítku prý tak vysoká, aby ji provozovatelé komunikačních služeb zohledňovali. Ti vysvětlují tiché tolerování alternativ jejich malým podílem, který jim prý nestojí za důraznější postup.

Většina uživatelů, napříč komunikačními službami, údajně preferuje oficiálního klienta. V dnešní době se vysvětlení nehledá těžce. Alternativní programy s partizánsko-pirátským přístupem k protokolům jednotlivých služeb nedokázaly nabídnout nic moc nad rámec základní textové komunikace. Později příchozí podpora přenosu audia a videa se pro ně stala neřešitelným problém a zůstala tak výsadou oficiálních klientů.

Přišel Skype a éra multimediální komunikace

Již rané verze komunikačních programů podporovaly při textové komunikaci přenos obrazu z webové kamery. Šlo však o mizerné snímky pořizované nekvalitní technikou adekvátní své době a cestující přes pomalé internetové přípojky. S rozvojem vysokorychlostního internetu však přišla opravdová multimediální revoluce. Dopomohl k tomu i vývoj webových kamer, které udělaly za dvě dekády obrovský skok.

Symbolem multimediální revoluce se stal program a služba Skype. Dílo estonských vývojářů spatřilo světlo světa v roce 2003 a vedle textové komunikace nabídlo i bezplatné volání mezi počítači s později doplněnou podporou přenosu videa v již relativně solidní kvalitě. Uživatele lákalo ale hlavně laciné volání po internetu na klasická telefonní čísla pevných linek a mobilních telefonů takřka po celém světě.

Starší konkurence musela reagovat. Z kdysi převratné textové komunikace v reálném čase se stala jen základní služba. V programech typu ICQ, Windows Live Messenger či Yahoo Messenger se tak také začala objevovat podpora bezplatného volání po internetu a přenosu videa. Začala nová éra online komunikace, která konečně splnila sny autorů sci-fi o běžném využívání videohovorů.

Důraz na kvalitu multimediální komunikace se neustále zvyšuje. Zlepšuje se kvalita přenášeného hlasu i podpora videa. Stále se zvyšuje jeho rozlišení, které jsou schopné s moderními webovými kamerami a dostatečnou konektivitou komunikační programy přenášet. Dostali jsme se až na úroveň, kdy třeba Windows Live Messenger podporuje vysoké rozlišení 720p a Skype dokonce 1080p.

Adekvátní kamery jsou na trhu za vcelku přijatelné ceny. Problém je teď spíše s potřebnou konektivitou. Hlavně v zemích, kde to s širokopásmovým připojením pořád není příliš slavné, kam bohužel musíme stále počítat i Českou republiku. Skype pro videohovory v kvalitě 1080p doporučuje přípojku s reálnou stabilní přenosovou rychlostí alespoň 2 Mbit/s. Najít na našem trhu připojení s reálnou rychlostí uploadu alespoň 2 Mbit/s je ale pořádný oříšek.

Samozřejmě se vynořuje otázka, jestli videohovory s rozlišením obrazu 1080p nejsou přílišným luxusem. Doba ale pokročila a titěrní okna s přenosem z webové kamery nahradilo zobrazení videa přes celou plochu obrazovky s úhlopříčkou, kterou dříve nemívaly ani televizory. Navíc se Skype stává součástí chytrých televizorů s podporou internetových služeb, na jejichž velké obrazovce se obraz v HD kvalitě určitě neztratí, ba právě naopak.

Jabber: alternativa mezi alternativami

Samostatnou a ne nezajímavou kapitolou ve světě instantní komunikace je otevřený protokol Jabber (XMPP). Jeho historie sahá do roku 1998, tedy do dob vzniku prvních instant messagingových služeb. Zásadně se však od nich liší. Zatímco komunikátory ICQ, Yahoo Messenger a Windows Live Messenger vždy sázely na vlastní uzavřený komunikační protokol, Jabber je z principu protokolem otevřeným připraveným k volné implementaci.

Duchovním otcem technologie Jabber je Jeremie Miller. Dnes se o světlou budoucnost otevřeného protokolu stará XMPP Standards Foundation, nezisková organizace, mezi jejíž finanční podporovatele patří například Google. Jabber je open source projekt, takže jej volně může uchopit prakticky kdokoliv a realizovat s ním své plány, soukromé i komerční.

Jak již zřejmě vyplynulo z předešlých odstavců, Jabber je nezávislý protokol. Komunikační službu na jeho bázi může stvořit prakticky kdokoliv od internetových kolosů jako je Google přes lokální poskytovatele služeb po firmy pro potřeby interní komunikace. Existuje nespočet komunikačních klientů, kteří podporují Jabber. Uživatelé nejsou závislí na jednom jediném programu a rozmaru jeho tvůrců.

I když různých služeb využívajících Jabber jsou řádově minimálně stovky (a to ještě jen pokud nebudeme počítat ty opravdu nejmenší), uživatelé v nich se díky použití unifikovaného protokolu bez problémů domluví křížem mezi těmito jednotlivými službami. To je obrovská výhoda. Přesto se fandové této otevřené technologie cítili poněkud izolování od zbytku světa a tak se hledala cesta, jak se přes Jabber domluvit i s uživateli sítí s uzavřeným protokolem jako je ICQ.

Někteří uživatelé to neřešili, protože Jabber používali v programu, který neoficiálně podporoval i jiné komunikační služby. Přesto vzniklo řešení nabalené přímo na Jabber nezávislé na možnostech použitého komunikačního klienta. Výsledkem snah se stal ICQ Transport, služba Jabber/XMMP serveru umožňující komunikaci křížem i s uživateli ICQ. A nezůstalo jen u této komunikační sítě.

Celosvětově největšími implementátory technologie Jabber jsou dnes Facebook a Google. Právě díky nim se odhaduje, že dříve poněkud přehlížený Jabber je dnes reálné nejrozšířenějším komunikačním protokolem. Dopracovat se konkrétních a ověřitelných čísel je však nemožné, můžeme jen odhadovat na základě pozorování, zkušeností a čísel, která občas vyplavou na veřejnost při různé míře důvěryhodnosti.

Největší českou službou používající Jabber je komunikační služba Jabbim. Jde o projekt, jehož cílem je popularizace tohoto otevřeného protokolu mezi řadovými českými uživateli, kteří dosud preferovali například u nás stále tolik oblíbené ICQ. Jabbim sice uživatele neobtěžuje reklamou, ale zdarma jsou jen základní služby. Za 190 Kč ročně se lze stát VIP uživatelem s přístupem do konkurenčních sítí (vč. ICQ nebo Skype) nebo možností posílat textové zprávy na mobilní telefony jako to umí oficiální ICQ.

Tolik první ze dvou dílů našeho miniseriálu věnovaného fenoménu, nebojme se toho slova, instant messagingu. Ve druhém dílu se zaměříme na úhlavní nepřátele tradičních instant messagingových služeb od mobilních operátorů po sociální sítě. Povíme si, jak instant messagingové služby bojují s odlivem uživatelů k sociálním sítím, co zajímavého se za poslední měsíce událo a jaké novinky nás čekají v budoucnu.

Oblíbené Tisk E-mail
Reklama
Reklama
Reklama