Srovnání správy stahování v prohlížečích

Pamatujete si časy vytáčeného připojení, kdy jsme se neobešli bez pořádného externího správce stahování? Takový Dowload Accelerator Plus, zkráceně DAP, se těšil slušné oblibě. Přestože z modemu vymáčknul maximum, rychlost připojení byla dost zoufalá. Nejhorším nepřítelem stahování je ale nestabilita. S tou jsme se v té době potýkali také a vzhledem k ceně připojení, kde se běžně platilo za čas strávený v globální síti, člověka při přerušení tahání objemnějšího souboru popadaly sebevražedné sklony. Spustit stahování znovu? To stálo čas i peníze. A také se pevná linka obvykle nedala použít k telefonování, protože nešlo zároveň surfovat a telefonovat. I taková byla doba.

Pořádný správce stahování nám zachraňoval kůži, protože uměl na tehdejší poměry jednu zásadní věc – navázat na přerušené stahování. Po obnovení ztraceného připojení jsme tak mohli pokračovat, jako by se nechumelilo. Pokročilá správa stahování vlastně nikdy pořádně nebyla výsadou prohlížečů, takže kdo v dnešní době prahne po desítkách funkcí a speciálních schopnostech, bude se muset obrátit opět na nějaký klasický program od třetí strany. Výrobci prohlížečů samozřejmě nepřešlapují na místě, dopředu nicméně postupují pomalu. V poskytovaných možnostech se dost odlišují a my se teď podíváme, v čem konkrétně.

Internet Explorer je snaživý nováček

Skoro bych řekl, že v případě prohlížeče od Microsoftu není pořádně o čem hovořit. Velice bych se ale mýlil. U Internet Exploreru nám regulérní správce scházel až do deváté generace. Museli jsme se smířit s tím, že pro každé stahování vyskočilo jedno okno. Něco podobného se vlastně děje ve Windows dodnes, když kopírujeme nebo přesouváme data z jedné složky do druhé. Pokaždé se otevře tolik oken, kolik kopírovacích akcí spustíme. Teprve Windows 8 tomu učiní přítrž a všechny dialogy se pěkně spojí v jeden. Dokonce půjde jednotlivé akce pozastavovat. Evoluce přesně ve stejném stylu postihla devátý Internet Explorer, který dostal do vínku naprosto standardního plnohodnotného správce. Přehledný seznam skoncoval s gulášem, který se zákonitě objevil, pakliže jste se dříve pustili do tahání více věcí naráz.

Při pokusu o stažení už se nevysunuje úzký informační proužek v horní části obrazovky. Novým mottem při vývoji prohlížeče bylo potlačit zbytečná upozornění a integrovat všechny informační prvky do okna programu tak, aby nerušily. Skoro všechno se tedy děje ve stejné okně, kde brouzdáte. Stažení předchází pruh ve spodní části obrazovky, který nadále splňuje základní požadavky – abyste nestahovali něco zbytečně, je dobré znát celkový objem dat a adresu, odkud mají téct. To kvůli bezpečnosti. Díky jednoduchému a vkusnému pojetí pruh skutečně nebije do očí a nekřičí „tady jsem“. Až se mu budete chtít věnovat, vyberete si, zda se má soubor jen uložit, nebo spustit. Případně nejprve uložit a pak spustit. Pokud si vyberete čistě spuštění, soubor se zapíše do mezipaměti, odkud velmi rychle zmizí.

Chcete-li si ho zachovat na delší dobu, musíte vždy vybrat variantu, která data uloží do vámi vybraného adresáře. Předvolba je zbytečná, když si například stažený program potřebujte nainstalovat a pak už vám instalační soubor na disku jen zbytečně zabírá prostor. Správce se otevírá v novém okně, čímž trochu vybočuje ze zmíněné integrační filosofie. Pravděpodobně je to tak ale lepší, záleží ovšem na vašich preferencích. Buď vám bude překážet takto, nebo by vám překážel, kdyby se otevíral v panelu. To nerozsoudí nikdo jiný než vy. Čisté prostředí Správce stahování vypadá krásně a účelně. Probíhající operace lze pozastavovat či rušit, náruživým stahovačům přijde v rozsáhlém seznamu vhod vyhledávací políčko.

Neustále máte na očích aktuální rychlost a zbývající čas stahování. Cílové umístění je možná zbytečné, protože jen vy víte, kam jste programu poručili, aby soubor uložil. Správce dokonce otevírat nemusíte, pokud jde o jediný soubor, vystačíte si se spodní lištou. Z ní můžete akci ovládat stejně jako ze Správce. Microsoftu se dostalo několik ocenění za to, že vnitřní filtr dovede poměrně účinně odhalit podvodný obsah. Bezpečnost je na prvním místě, ne?

Firefox setrvává v zakonzervovaném stavu

Upřímně, na letitý systém stahování jsou uživatelé Firefoxu zvyklí a nijak moc zvláštní jim asi nepřipadá, po lehké úvaze je ale musíte politovat. Internet Explorer sice Správce stahování nevynalezl, když s ním ale po letech konečně vyrukoval, vnesl do stahování jistou úroveň. Firefox byl celkem v pořádku, ale pouze do vydání čtvrté verze. Ta ztratila stavový řádek, kde se zobrazovalo, kolik času zbývá do konce akce. Procentuální postup samozřejmě časomíru doplňoval. Jenže teď se tyto prvky nemají zde ukazovat, aby vás informovali. Náhrada za místo ve stavovém řádku se ještě neobjevila, přestože se do budoucna nějaké řešení plánuje. Mozilla by měla pracovat trochu rychleji, poněvadž aktuální situace je neúnosná.

Už od začátku není zážitek ve Firefoxu tak komfortní jako v případě konkurence. V dialogovém okně najdete pěkný souhrn informací o stahování, takže dopředu víte, do čeho jdete. Nemáte však jinou možnost než soubor někam uložit, obyčejné spuštění není dovolené. Mozilla to prezentuje jako bezpečnostní prvek. Skutečně, když přenos skončí, soubor oskenuje antivirový program. Já se ale ptám, proč by to nemohlo fungovat s předvolbou „Spustit“? To, že se data uloží do mezipaměti, přece nezabrání antivirovému programu zasáhnout. A vám to pomůže nezaplňovat disk nepotřebným materiálem. Takhle je každý nucen data stáhnout do nějaké složky, jejíž obsah málokdo vyprazdňuje. Mezipaměť se naproti tomu vymaže sama.

Když tedy pokračujete uložením, protože jinou možnost stejně nemáte, automaticky se otevře Správce stahování. Ten tu rozhodně nechybí, avšak za ta léta už z něj přehnaně nadšení být nemůžete. Mozilla šla vždy vstříc pokroku, pouze v této oblasti se nikdy z místa nepohnula. Nijak moc to nevadí, minimálně se stále vyrovná Internet Exploreru. Jednoduchý seznam řadí pod sebe položky od nejnovější po nejstarší. Žádné překvapení se nekoná. Akci pozastavíte nebo zrušíte, díky vyhledávacímu políčku najdete snáze to, co hledáte. Firefox nemá svému kolegovi z Redmondu co vyčítat, oba si vedou stejně dobře. Jenže bez samostatného Správce vám ohnivá liška nikterak nedovede sdělit, jak jste na tom se stahováním. Ve Windows 7 se podbarvuje ikona aplikace na hlavním panelu, takže uvidíte, v jaké fázi se nacházíte, avšak zbývající objem a čas lze jedině hádat.

Nepříliš lichotivý stav vyvažují doplňky, které Mozillu vždycky podpořily. Doplňky jsou argumentem mnoha uživatelé, proč Firefoxu zůstávají věrní. Především se jimi dá napravit situace, kdy bez otevřeného Správce nevíte, kdy stahování skončí. Se šikovným rozšířením Download Statusbar se stahování přesídlí nové lišty ve spodní části obrazovky, odkud budete mít nad přenosy dokonalý přehled. Pokud chcete setrvat s nynějším Správcem, jeho podobu lze upravit tak, že jej skoro ani nepoznáte. Namísto nového okna se bude otevírat v panelu a přibude mu hromada tlačítek. Bez doplňků ale Mozilla oproti dnešní konkurenci ztrácí hodně a ve své kategorii jde o zastaralé řešení, na které se nesáhlo už pěkně dlouho.