Dvacet let webových prohlížečů: nekončící boj

Před dvaceti lety anglický fyzik a tvůrce webu Tim Berners-Lee vytvořil program, který bychom z dnešního pohledu mohli považovat za historicky první webový prohlížeč. Odstartoval tím nejen revoluci ve sdílení informací, ale také nekonečnou válku výrobců prohlížečů, která zatím stále nezná vítěze.

Celosvětová počítačová síť ARPANET, která začala vznikat koncem 60. let pro potřeby amerického ministerstva obrany a stala se předchůdcem dnešního internetu, měla v souvislosti se sdílením informací jednu velkou nevýhodu. K síti totiž byly připojeny různorodé počítačové systémy (od klasických PC, přes unixové stroje až po počítače společnosti Apple), které k vytvoření a publikování dokumentů využívaly odlišné a často nekompatibilní aplikace. Neexistoval tedy univerzální způsob, jak informace po síti sdílet.

Dnes k takovému sdílení využíváme web (World Wide Web), což je v podstatě síť či kolekce všech dokumentů (internetových stránek), které jsou uloženy na webových serverech po celém světě. Každý uživatel, který se k některému serveru připojí, může tyto stránky libovolně prohlížet a volně mezi nimi přepínat pomocí hypertextu (hypertextových odkazů). Tento koncept však ještě v 80. letech vůbec neexistoval. Předložil ho až v roce 1989 Tim Berners-Lee, který je známý jako tvůrce webu v té podobě, jaký ho známe dnes.

Reklama

V té době pracoval ve výpočetním středisku CERNu, Evropské organizaci pro jaderný výzkum, a zpočátku vůbec nepředpokládal, že bude jeho nápad rozšířen v masovém měřítku. Původně chtěl pouze usnadnit vědcům způsob, jakým si předávají informace o výzkumech.

Vymyslel systém dokumentů, které byly vytvářeny prostřednictvím jednoduchého textového formátu HTML (HyperText Mark-up Language) a propojeny hypertextovými odkazy. Vědecké dokumentace tak existovaly v podobě webové informace (stránek) uchovávané v elektronické podobě na počítačích v celém světě a hypertext umožňoval plynulé přecházení mezi nimi.

Aby své kolegy seznámil se svým konceptem World Wide Webu, vytvořil jednoduchou stránku, prostřednictvím níž informoval o jeho možnostech. Kopii této stránky z roku 1992 je možné i dnes naleznout na webu konsorcia W3C, které se pod vedením Berners-Leea zabývá vývojem internetových standardů.

Historicky první prohlížeč

K tomu aby mohl uživatel webové dokumenty snadno číst, bylo potřeba vyvinout aplikaci, která by jazyk HTML přeložila do srozumitelné podoby. Tak vznikla myšlenka webového prohlížeče.

Tvůrcem vůbec prvního takového prohlížeče se stal také Berners-Lee, i když v tomto případě šlo spíše o editor než klasický prohlížeč. Jeho první verze fungující na počítačích NeXT spatřila světlo světa o Vánocích roku 1990 a byla pojmenována jednoduše WorldWideWeb. Později byl název změněn na Nexus, aby se odlišil prohlížeč od samotného virtuálního prostoru s informacemi. V březnu následujícího roku pak Berners-Lee svůj prohlížeč představil vědecké komunitě spolu s výše zmíněnou stránkou informující o konceptu webu.

Myšlenka zaujala a v krátkých intervalech se objevilo několik dalších prohlížečů, které většinou vytvořili studenti či výzkumníci. Hlavním cílem přitom bylo rozšíření prohlížečů na ostatní počítačové platformy. Z těch nejvýznamnějších lze jmenovat prohlížeče libwww, Line-mode, Erwise, Samba či ViolaWWW. Poslední z jmenovaných byl doporučován přímo CERNem a stal se se ve své době prvním široce oblíbeným a používaným prohlížečem. Tedy až do doby, než se objevil legendární Mosaic, který opustil výhradně akademické a vědecké kruhy a rozšířil se i mezi běžné uživatele.

Reklama

Komentáře

To se doopravdy nedá, musím reagovat.

Nechápu cituji: "Souboj Firefoxu a IE je sice nevyrovnaný". Jak nevyrovnaný? Někdo bránil, nebo brání Mozille vyrobit vlastní OS a distribuovat svůj prohlížeč zabudovaný?

S tímto názorem mi nezbývá nic jiného, než souhlasit.

S timto pohledem by byl Microsoft neomezenym vladcem na Windows platforme a ostatni dodavatele SW by byly jen trpeni do doby, nez se MS rozhodne pribalit svoji verzi mene dokonaleho produktu "zdarma". Pak uz se zakaznik nebude rozhodovat:

- levnejsi horsi SW x drazsi lepsi SW
ale
- horsi SW "zdarma" x lepsi SW za penize

Tim by vsem SW firmam vytvarejicim pro platformu Windows hrozilo nebezpeci, ze i pres svoji nejvetsi snahu nedokazou nabidnout konkurenceschopny produkt.

To se ted castecne deje s Microsoft Security Essentials. Jedine co zachranuje antivirove firmy je nemoznost pouzivat MSE ve firemnim prostredi. Pokud toto MS povoli, hodne AV firmam klesne obrat a muzou se dostat do problemu. MS by diky svemu operacnimu systemu mohl byt v pozici, kdy i nejlepsi subjekt na jinak velice konkurencnim trhu nemuze konkurovat samotnemu MS.

Já to doopravdy nedokáži pochopit.
Windows je platforma firmy MS, je to její produkt a jediná smysluplná reakce, když se mně, Vám nebo někomu jinému něco nelíbí, je to dát na trhu najevo. Tzn. nekupovat, nepoužívat.
Ale konzumovat něčí produkt a nárokovat si to či ono, tlačit to k socialistickým regulátorům a vymýšlet si proto odůvodnění že zkrachuje ta či ona větev v softwérovém průmyslu je ubohé.

Nekecám, du a udělám vlastní platformu, ale těžko pokořit špičkovou firmu jako je MS. Jednoduší je nárokovat cízí práci a regulovat.

Dat to na trhu najevo... To je tzv. neviditelna ruka trhu. Ta funguje pokud je na vyber z nekolika moznosti (existujici konkurence). Pokud by se dal koupit windows kompatibilni system treba od IBM, verim ze mnoho zakazniku by toho vyuzilo. Pusobi zde mnoho vazeb od sitoveho efektu, pres SW patenty az po neverejna/placena API diky cemuz neni mozne vyvinout operacni system zcela kompatibilni s windows platformou.

Existuji zde pouze nedokonale substituty v podobe platformy Apple a GNU/Linuxu.

"tlačit to k socialistickým regulátorům"
- To je omyl. Regulatori trhu se vyskytuji v kazde vyspele kapitalisticke ekonomice. Regulatori maji za cil udrzet trh konkurencni. Zde to nejspis zamenujete s planovanim petiletky :)

"Nekecám, du a udělám vlastní platformu, ale těžko pokořit špičkovou firmu jako je MS."
- Vytvaret vlastni platformu je pro antivirovou firmu ponekud nesmyslne :) AV firmy nechteji MS pokorit, ale uspet na trhu bezpecnosti pro windows platformu.

"Jednoduší je nárokovat cízí práci a regulovat."
- Nikdo si cizi praci nenarokuje. To je dalsi omyl. Reguluje se trzni chovani odporujici antimonopolnim zakonum.

Jsem též názoru, že tohle omezování není fér vůči Microsoftu a jeho produktům. Applu také nikdo v EU nezakazuje mít jako výchozí nastavený prohlížeč Safari stejně jako v Linuxu to může být třeba Firefox nebo jiný, a jen kvůli tomu, že mají menší tržní podíl, no a co? Evropská komise a mnohé regulační úřady mi v tomto přijdou jako Robin Hood, který bohatým bral a chudým dával. Aneb nabažíme se na úspěchu jiných. Nechci se Microsoftu za každou cenu zastat, nejsem fanatista, ale přesto že se snažím na toto celé nahlížet objektivně, avšak nemohu tomu ani po desítkách nebo snad stovkách argumentů, co mi kdo podává, přijít na kloub. Celý zásah těchto regulačních úřadů se mi jeví jako neopodstatněný.

Urady se na situaci nekoukaji, kdo je v pravu, ale jak udrzet konkurencni prostredi. Je to casto nefer vuci dominantnimu subjektu, ale nikdo nic lepsiho jeste nevymyslel. Antimonopolni zakony by mely zabranit velice pravdepodobnemu ustrnuti vyvoje kvuli malo konkurencnimu prostredi.

Jinak Apple byl/je na uzemi EU vysetrovan v nekolika kauzach:

http://www.zdnet.com/blog/hardware/eu-apple-is-violating-antitrust-laws/343
http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/10/1175

Neříkám, že vyšetřován není. Každá větší firma má nějaký ten vroubek u úřadů nebo se navzájem žuluje mezi sebou více subjektů kvůli patentům, avšak ve většině těchto případů mi to přijde jako nesmyslné "kauzy". Na jednu stranu mi přijde jako neospravedlinitelné, že Microsoftu se zakazuje mít ve svém operačním systému Internet Explorer jako výchozí prohlížeč, a na stranu druhou, co vše by si nejraději tyto velké společnosti připatentovaly.

Statem rizene hospodarstvi tu bylo a vsichni vime, ze to nikam nevede. Osvedcil se kapitalismus, kde ulohu prevzali kapitaliste. Chteji generovat co nejvyssi zisk z vlozenych investic. Kupredu ve vyvoji jsou hnani prave konkurenci. Nebyt konkurence, neni nutne vyvijet nove produkty.

Znakem nedostatecne konkurence je (az na vyjimky) generovani neprimereneho zisku z vlozenych investic. Cim vetsi potencialni zisky z investic v danem oboru, tim vetsi snaha o vstup novych konkurentu na trh. Pokud i pres to konkurenti nejsou nebo se nedokazi dostatecne prosadit a vytvorit konkurencni tlak na dominantniho hrace, je neco spatne.

V takovem pripade se musi zasahnout i pres "ublizeni" dominantnimu hraci. To je napr. narizeni EU o uvolneni specifikaci komunikacnich protokolu k serverovym produktum MS. Tim se odstrani jedna z barier pro vstup konkurence.

Souhlasim, ze nektere kauzy jsou zbytecne a v dobe vejiti opatreni v platnost uz jsou s krizkem po funuse. Spis nez o samotne opravnenosti zasahu regulacnich organu bych vedl diskuzi o rychlosti a zpusobu.

Autor článku nemá pravdu v tom, že Internet Explorer byl poprvé integrován ve Windows 98. Poprvé byl totiž Internet Explorer ve své třetí verzi integrován už ve Windows 95 OSR/2, které vyšly v srpnu roki 1997. Sám jsem na tomto prohlížeči tvořil své první webové stránky, jen měl chabou podporu JavaScriptu, a tak jsem musel hledat alternativu nejprve u Netscape Navigatoru 4, a později právě u Internet Exploreru 4, který byl uvolněný ještě před vydáním "devadesátosmiček" :-).

Mám takový dojem že windows OSR/2 byla právě nadstavba windows pomocí balíčku a obsahovala nové funkce včetně IE(byl to vlastně takový servis pack). Počítače se potom začali prodávat už z nejnovější verzí OSR.

Ne tak docela. Totiž systém servisních balíčků, tak jak jej známe dnes, v té době ještě neexistoval, neboť přišel na svět také až s "devadesátosmičkami", které v sobě měly poprvé integrovanou službu Windows Update, jež byla se servisními balíčky právě spjata. Čili verze Windows OSR/2.x byly dodávány jako celek - operační systém již s integrovaným browserem přímo v sobě.

Wikipedia napoví: http://cs.wikipedia.org/wiki/Windows_Update

Přidat komentář

Reklama